a komu teda věřit? Máš se špatně?

Čemu (komu) věřím já, po tom ti – s prominutím – nic není. Uv edl jsem to jen jako vtip, který mi došel v mailu. Stačí?

proč Ti zrovna tenhle chlapík leží v žaludku mi fakt hlava nebere. To fakt věříš Okamurovcům a babišovinám?

bartoš

https://www.facebook.com/…80175754062/?…

http://www.novaburzoazie.com/…dinnou-kartu

https://www.csfd.cz/…g/komentare/

A

Nebo:

https://www.facebook.com/…77089608448/?t=5

:)))))! Já přidám takovej obyčejnější vtip: Manželé (děti již odrostlé, z domu) mají doma papouška. Vždy, když odjeli na nějakou dobu z pryč, museli po nábratu platit vysoký účet za telefon. Když opět odjížděli na dovolenou, pán říká papouškovi: „Kdybychom se vrátili a tys zase protelefonoval peníze, namouduši tě už chytím s přitluču za křídla tady na stěnu!“ Po návratu došel účet za telefon – padesát dva tisíc. Pán se strašně naštve, chytí papouška, přibije jej za křídla na stěnu a odejde do hospody. Papoušek chvíli visí, podívá se nalevo, podívá se napravo – napravo visí Kristus. „Ty, Inri, jak dlouho tady už visíš?“ A Ježíš elegicky: „Už víc, než dva tisíce let!“ Papoušek se strašně vyděsí: „Proboha, a komus volal?“

Když se můj otec chtěl milovat, matka mu vždycky ukázala moji fotografii.

Měl jsem hodně beďarů. Jednou jsem usnul v knihovně a když jsem se vzbudil, nějaký slepec četl moji tvář.

Pocházím z hloupé rodiny. Během války Severu proti Jihu bojoval můj skvělý strýc za Západ.

Můj otec byl také hlupák. Pracoval v bance a chytili ho jak krade propisky.

Když jsem se narodil, doktor přišel do čekárny a řekl mému otci: „Dělali jsme, co jsme mohli, ale protlačil se ven.“

Moje matka mě nechtěla kojit. Říkala, že mě měla ráda jen jako přítele.

Když mne donesli ke křtu, farář se optal: „Pokřtít nebo obětovat?“

Mohu říct, že mě rodiče nenáviděli. Ve vaně jsem si hrával s opékačem topinek a s rádiem.

Pracoval jsem v obchodě se zvířaty a lidé se ptali, jak moc ještě porostu.

Když jsem byl malé dítě, chtěli mě vyfotit na plakát propagující antikoncepci.

Jednou mě unesli a poslali mému otci kus mého prstu. Odpověděl jim, že chce víc důkazů.

Když je Halloween, rodiče oblékají své děti tak, aby vypadaly jako já. Loni se mi jedno dítě snažilo sundat tvář.

Poslední přání mého strýce bylo, abych mu seděl na klíně. Umřel na elektrickém křesle.

https://www.facebook.com/…36319686575/?t=8

Potkal potkan gumáky.....

Ten v pravo kdyby se návlek do tepláků a na hlavu něco jako měl účetní Fantoci ve filmu. Tak je to přesně majitel jedné z našich bank :-)) které psát nebudu. Naprosto stejný exot.

Až tak to sranda není

Tak jistěže ne na kole :-)

S tím prvním snad však ne – to bys musel být ženská…

Jo, masochismus ve všech svých podobách: sexuální, fyzický, filozofický, estetický :-)

Jako třeba při jízdě na kole?

:-) Snad. Ostatně – stejně mně nic jiného nezbývá… akorát mě trochu serou lidi, jako právě ten L.W., kterým matika problém nedělala žadnej – naopak! Považuju (resp.představuji si) ji za jakýsi možný skvělý útočiště. Tímto však Blake tedy rozhodně není, to bych musel být stejnej cvok. Ostatně mám podezření, že on v některých ohledech své vlastnosti schválně před světem poněkud přeháněl a předváděl…

Nepotřebuješ Riemanna, když máš Blakea.

I když vlastně – kdoví – vždyť Wittgenstein právě tohle později fatálně nezvládl… :)

Svým způsobem to je, přidáme-li pevné rituály a snad i tu vhodnou víru (ale nezbytností toho posledního si nejsem zcela jist) pro v jistém ohledu prostší jedince velmi vhodné a skoro dokonalé. Přišlo mi však, že pro ty inteligentnější je lépe zabývat se třeba pokročilou matematikou. (Jsou však k tomu potřeba jisté dispozice, což říkám, nemaje je ani v nejmenším, s upřimnou lítostí).

Jo, má radost, že na to vyzrál. Vyhnul se utrpení, na kterém život stojí. Chápu to až příliš dobře.